Ve fyzice je známo hned několik základních sil – silná a slabá jaderná síla, elektromagnetická síla a také gravitace. Právě ta poslední představuje pro valnou část lidí valný problém, neboť není jednoduché ji pochopit. Není totiž tak intuitivní jako ty ostatní. Problém je v tom, že funguje poněkud jinak, než bychom mohli čekat, a než nám naše smysly říkají. Tím základním problémem je, že právě ona určuje, kde je „nahoře“ a kde „dole“. Tyto směry všichni známe již od dětství, avšak když si uvědomíme, že vlastně jsme na kouli, najednou se nám to může zdát divné.
Jak je například možné, že lidé v Austrálii nespadnou, když jsou v podstatě vzhůru nohama? Důvodem, proč si to myslíme, je to, že nechápeme, jak vlastně gravitace funguje. Nepřitahuje totiž věci určitým směrem, nýbrž ke gravitačnímu centru, které je v našem případě zemské jádro. Směr „dolů“ tedy znamená směrem k jádru, a naopak „nahoru“ je od něj. Když si to uvědomíme, je najednou pochopitelné, jak se všichni můžeme na kouli žít a nespadnout z ní. Dalším problémem, který lidé mají, je fakt, že například ptáci či hmyz mohou lítat, tedy překonat gravitaci, zatímco například obrovské oceány jsou drženy pevně na zemi.
I zde je vysvětlení jednoduché. Gravitace je totiž velmi slabá síla, kterou je velmi snadné překonat. To ostatně dokážeme i my, když skáčeme, nebo i když zvedneme ruku či nohu. Zde si musíme uvědomit, že se jedná v podstatě o sílu, kterou na sebe působí dvě tělesa, a tak je závislá na jejich hmotnosti. Je tedy nutné pochopit, že čím těžší těleso je, tím větší bude gravitační síla, kterou bude působit na své okolí. Proto nelze očekávat, že se bude chovat jako magnet, který působí elektromagnetickou, tedy mnohem silnější, silou. Na gravitaci tedy není nic nepochopitelného ani mystického. Záleží jen na tom, abychom dobře pochopili její zákonitosti.
