Většina českých dětí dostává od svých rodičů kapesné. Přibližně polovina rodičů nahlíží na kapesné výchovně. Tedy na způsob, jak naučit své dítě hospodařit s penězi, jak je rozdělit. Děti začínají chápat hodnotu peněz a ceny obecně. V podstatě lze kapesné přirovnat rodinnému hospodaření, kdy dospělý člověk musí vyjít se svým příjmem. Podle výzkumu, se rodiče domnívají, že 41 % desetiletých a 80 % šestnáctiletých dětí je dostatečně připraveno na finanční samostatnost. Avšak více než 10 % ze všech věkových skupin dětí připraveno není. S prvním kapesným by mělo přijít i první seznámení s rodinným rozpočtem, s příjmy rodičů, pravidelnými platbami a náklady rodiny. Mezi šestým a sedmým rokem dítěte je s rodinným rozpočtem seznámeno 37 % dětí, mezi osmým a desátým pak 34 % dětí. Ale až pětina dospívajících tvrdí, že je rodiče s jejich finanční situací neseznámili.
Nejčastěji své první kapesné dostávají děti ve věku šesti až sedmi let, tedy s nástupem do základní školy přichází i hospodaření s vlastními penězi. V první třídě hospodaří s penězi 44 % dětí. Další početná skupina dětí, 35 %, dostává první kapesné mezi osmým a desátým rokem. 10 % dětí mezi jedenáctým a třináctým rokem. Poslední desetině dětí je kapesné vypláceno po dovršení čtrnácti let.
Průměrné měsíční kapesné pro české dítě činí 500 korun. 75 % dětí dostává kapesné ve výši 250 korun a více. 4 % dětí dostává nadprůměrné měsíční kapesné ve výši patnáct set korun a více.
Ačkoli by podle finančních expertů měla mezi dětmi a jejich rodiče platit dohoda, co si za kapesné dítě pořídí, často se rodiče o způsob využití kapesného příliš nezajímá. O to, jak dítě s kapesným nakládá, se zajímá pouze méně než polovina rodičů. Z dostupných údajů vyplývá, že děti si nejvíce přispívají na nákup elektroniky (38 % dětí), především na nákup mobilních telefonů a tabletů. 34 % dětí si přispívá na hračky. Na sportovní vybavení si přidává zhruba 17 % dětí a na placení nákladů na telefon jen 15 % dětí.
