Jedním z nejskloňovanějších konfliktů, které zasáhly do dějin Českých zemí, je Třicetiletá válka. Je ovšem možné, že ne každý si na tuto látku pamatuje ze školních lavic. Proto neuškodí krátké shrnutí.
Tento ozbrojený konflikt trval mezi lety 1618-1648. Proti sobě tehdy stáli římskokatolická církev a vyznavači nově vzniklých odvětví náboženství, kalvinismu a luteránství. Hlavní motivací a cílem celé války byla ovšem snaha ukořistit moc. První konflikty se začaly objevovat na území Českého a Rakouského království, ale postupně se přenesly do celé Svaté říše římské. Obvykle se dělí do čtyř po sobě jdoucích etap. První je válka česko-falcká, která probíhala mezi lety 1618 až 1623. Výraznou událostí byla bitva na Bílé hoře. Hlavními účastníky byla Protestantská unie, kterou vedl Fridrich Falcký, Katolická liga v čele s Maxmiliánem I. Bavorským. Výsledkem této fáze bylo převládající vítězství na straně katolíků, rozpuštění Protestantské unie a odchod protestantských vojevůdců z okupovaného území.
Druhou etapou byla válka dánská, která trvala do roku 1629. Pro ni je charakteristický vznik Haagské koalice, která de facto nahradila rozpuštěnou Protestantskou unii. Do čela se postavil dánský král Kristián IV. Na stranu císaře, a tedy ke katolíkům seběhl Albrecht z Valdštejna, který zde stal následně hlavním vojevůdcem a stál tak proti Kristianovi, kterého téměř na všech frontách porazil a donutil jej podepsat tzv. lübecký mír.
Předposlední etapa se nazývá válka švédská. Švédsko v ní totiž předvedlo svou velice dobře vyzbrojenou armádu. Toto nikdo nečekal, jelikož se všeobecně vědělo, že švédská armáda se skládá převážně ze sedláků a rolníků. Tato armáda bojovala v největším masakru Třicetileté války, v bitvě u Magdeburgu, a vyhrála.
Poslední fází byla válka švédsko-francouzská. Francie se obávala rozpínavosti Habsburků, a tak nejdříve finančně a poté také vojensky podporovala protestantskou stranu. V této fázi je také významný pochod švédských vojsk přes česká území směrem na Vídeň, kam se ale nedostaly, jelikož se zastavily před branami Brna, města, které nikdy nemohly dobít.
Vše skončilo Vestfálským mírem roku 1648, který vedl rekatolizaci českého území a pravidlu „cuius regio, eius religion“, koho země, toho víra.
