Burgundské víno pochází ze svahů a údolí Burgundska ve východní Francii. Tento region se nachází severně od Lyonu a jižně od Paříže. Produkuje různé styly vína, ale výraz „Burgundské“ označuje suché červené víno Pinot Noir a bílé víno na bázi Chardonnay.
Burgundská vína jsou stejně uctívaná jako vína z Bordeaux v jihozápadní Francii. Zajímavé však je, že Burgundsko má pouze kolem 25 000 hektarů vinic, zatímco Bordeaux přes 120 000 hektarů. A region zahrnuje některé z nejmenších viničních pozemků na světě!
Burgundská vína jsou více ovlivněna půdou než kterákoli jiná vína z jiných vinařských oblastí. Oblast, která byla před miliony let mořským dnem tropického moře, je pokryta různými druhy vápence. Nejstarší exponované pozemky se nacházejí v Maconnais a nejmladší v Chablis. Tyto půdy kromě vlivu slunečního záření a dešťů propůjčují vínům jedinečné a velmi specifické vlastnosti.
Historické kořeny burgundského vína lze vysledovat až k Římanům. Vinařství v této oblasti existovalo už před dvěma tisíci lety, a to díky obchodu mezi Galií a Itálií. V roce 52 před naším letopočtem dobyli region Římané a přinesli větší dovednosti v pěstování vinné révy.
Kolem 1. století našeho letopočtu byla země Burgundska obsazena klášterními řády. Mniši založili myšlenku „terroiru“ (vymezený pozemek vinic se specifickými geologickými, expozičními a hydrometrickými charakteristikami).
Vévodové z Burgundska ve 14. století propagovali hroznové víno Pinot Noir, které produkovalo mnohem zajímavější vína než hojně pěstovaná odrůda Gamay. V 17. století prodaly kláštery své vinice vládnoucí třídě. V 18. století se objevily obchodní domy, které od pěstitelů kupovali burgundské víno a před dalším prodejem ho nechali zrát. Pak přišla francouzská revoluce. Vinice byly zabaveny a rozděleny na menší parcely, které předefinovaly vinařskou krajinu.
První světová válka znamenala zpomalení úspěchu burgundského vína. Ale zájem se obnovil brzy po druhé světové válce. Dnešní vinař z Burgundska své víno prodává ve 180 zemích světa.
