Skutečnost, že extrémně nízké teploty mohou mít velice příznivé účinky na lidské zdraví, je známa již dlouho, tyto metody byly používány např. již ve starověkém Egyptě. V novodobých dějinách přispěl k obnovenému zájmu o tyto léčebné postupy rozvoj moderní medicíny. Výzkumy prokázaly, že kryoterapie (kryo znamená chlad, vychází z řeckého kryos), která spočívá v tom, že se lidský organizmus vystaví po krátký časový úsek velice nízkým teplotám, nejen posiluje odolnost a zvyšuje imunitu, ale je velice účinná v rámci hojení pooperačních stavů, kdy významně zkracuje čas potřebný pro zhojení ran. Vhodná je také pro úlevu od různých typů bolesti, usnadňuje průtok lymfy i krve, snižuje hladinu stresu a zmírňuje projevy procesu stárnutí. Kryoterapie pomáhá také lidem, kteří trpí astmatem nebo jinými chronickými onemocněními dýchacího systému, doporučuje se také pacientům s roztroušenou sklerózou.
Celková kryoterapie probíhá v tzv. kryokomoře (můžeme se setkat také s jinými názvy, např. polárium, kryosauna), kde v první místnosti dosahuje teplota mezi – 40 až – 60 °C a v hlavní místnosti teploty −100 °C až −160 °C. Těchto teplot se dosahuje pomocí tepelných čerpadel nebo kapalného dusíku. Do těchto místností lidé vstupují po nezbytném poučení pouze v základním setu oblečení, který dostanou zapůjčený nebo si jej mohou koupit (čelenka, tričko, trenýrky, ponožky a rukavice). Po několikaminutovém pobytu v kryokomoře je doporučeno tělo zahřát vhodným cardio cvičením, např. během na běžeckém pásu, cvičením na rotopedu, apod.
Prudký pokles teploty kůže má za následek utlumení nervových zakončení, která se zde nacházejí, což má za následek také žádoucí útlum bolesti. Pobytem v kryokomoře se rovněž uvolňují svaly kostry a rychlé a výrazné zchlazení má pozitivní vliv na funkci kloubů a lepší prokrvení organizmu.
Celková léčba extrémním chladem však není vhodná pro každého. Odborníci ji nedoporučují například osobám, u nichž je riziko výskytu nádorového onemocnění (nebo přímo výskyt), kryoterapie není vhodná ani pro ty, kdo mají vysoký tlak nebo např. zánět žil. Vhodná není ani pro těhotné ženy a seniory starší 75 let.
Pro osoby, pro které celková terapie není vhodná nebo u nichž je potřeba léčbu zacílit na konkrétní část těla, je ideálním řešením tzv. lokální kryoterapie, kdy je extrémně nízká teplota (až −180 °C) aplikována přímo na postižené místo, např. koleno, zápěstí, apod. Využívá se také u dermatologických potíží, jako je např. ekzém.
