Polyetylenová plavidla se vyrábí dvěma odlišnými způsoby. Buď je to rotační natavování, anebo tzv. vyfukování plastu. K oběma metodám výroby jsou zapotřebí kovová (ocelová) speciální kopyta.
Vyfukování plastu
Výroba spočívá v tom, že se polotovar, v tomto případě roztavený plastový polyetylenový tubus, vhání tryskou na kopyto. Jedná se o pouhé zlomky sekund, kdy se tekoucí plast v obřím výkonném lisu vmáčkne mezi dvě poloviny formy (kopyta). Současně s tím se v místě vstřiku plastu tlakovým vzduchem pomocí speciálního nástroje přitiskne výlisek k formě, aby měl požadovaný tvar. Celý proces lisování a vstřikování současně probíhá velice rychle, opravdu jde o zlomky sekund. Nakonec se plastový díl ochladí a po 7 minutách je výlisek hotov.
Dva nejvýznamnější výrobci polyetylenových kánoí byli Prion and Eskimo a Noah. Firma Noah zhotovila vůbec první kajak z polyetylenu a byla největším výrobcem těchto lodí v USA, dokud ji nezachvátil požár.
Značnou nevýhodou této výroby je ovšem samotné zařízení, které sahá až k milionům dolarů. Aby se zařízení vyplatilo, musí výrobní linka produkovat stále stovky výrobků, jejichž cena samozřejmě odpovídá právě těmto nákladům. Pokud by nebylo výrobní zařízení tak nákladné, mohli bychom si jednoduše zakoupit polyetylenovou kánoe třeba za 500 korun (cena samotného plastu je v podstatě zanedbatelná).
Rotační natavování
To se vyplatí zejména tehdy, mění-li se často tvar výlisků. Samotný cyklus výroby je sice poněkud pomalejší než u vyfukování, ale pořízení formy přijde jen na 15 – 20 tisíc dolarů. Americká firma Noah používá k výrobě i další tzv. přidružené technologie a cena výrobku se tím může ještě snížit. Značnou výhodou rotačního natavování je, že si může výrobní zařízení vyrobit téměř každá, alespoň trochu šikovná firma. Proces rotačního natavení lze ještě doplnit ionizací, čímž vzniká kvalitnější plastový výlisek.
Samotné natavování probíhá tak, že se dělená forma vyplní polyetylenem ve formě sypkého prášku (jakési moučky), forma se vloží do zapékací pece a pod správnou teplotou se uvnitř pece forma otáčí (rotuje). Nakonec se po určité době forma z pece vyjme i s výliskem a zchladí se. Vzniká tak výrobek, který se zapékal z roztaveného prášku přímo na stěnách formy, a celý proces výroby lodi trvá přibližně třicet minut. Takže sice delší výroba, zato mnohem, až několikanásobně, levnější.
